Jak se správně opalovat? Chyby, které mohou kůži poškodit na roky

Sluneční světlo má pro lidský organismus nezastupitelný význam, zároveň však není zdravotně neutrální. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že malé množství ultrafialového záření se podílí na tvorbě vitaminu D, nadměrná expozice ale poškozuje DNA buněk, může způsobit spálení a při dlouhodobém působení přispívá ke vzniku kožních nádorů i předčasnému stárnutí pokožky. Rozumný pobyt venku proto není totéž co cílené několikahodinové opalování.

Pod pojmem sluneční záření se navíc skrývají různé části UV spektra. Jak vysvětluje Státní zdravotní ústav, na zemský povrch dopadá především UVA a menší podíl UVB záření. Právě UVB bývá výrazně spojeno se zčervenáním a akutním poškozením kůže, zatímco UVA se významně podílí mimo jiné na změnách vedoucích k jejímu předčasnému stárnutí. To, že pokožka právě nepálí, proto neznamená, že na ni slunce nepůsobí.

Častým argumentem pro intenzivnější slunění bývá vitamin D.

Je pravda, že jeho tvorbu v kůži UV záření podporuje, z toho ale nevyplývá, že je nutné se kvůli němu cíleně opalovat. Americká akademie dermatologie nedoporučuje získávat vitamin D záměrným vystavováním pokožky slunci nebo ze solárií; u zdravých dospělých doporučuje spoléhat také na vhodnou stravu a podle individuální situace řešit případný nedostatek s lékařem. Neexistuje totiž jednoduchá univerzální dávka slunce, která by každému zajistila potřebné množství vitaminu D a současně nepřinesla zvýšené riziko poškození kůže.

Bronzový odstín může působit jako symbol dovolené a odpočinku, biologicky je však opálení reakcí pokožky na působení ultrafialového záření.

WHO proto výslovně upozorňuje, že na opálení samotném není nic zdravotně prospěšného a že vznik pigmentace souvisí s obrannou reakcí kůže na poškození. Představa, že pravidelné krátké „předopalování“ vytvoří bezpečnou ochranu pro pozdější pobyt na ostrém slunci, tak není vhodnou preventivní strategií.

Místo sledování minut na lehátku má větší smysl sledovat intenzitu záření. WHO doporučuje zvýšenou ochranu už při hodnotě UV indexu 3 a vyšší. Největší intenzita bývá přibližně dvě hodiny před a dvě hodiny po slunečním poledni, takže zejména na jaře a v létě je vhodné dlouhý pobyt na přímém slunci v této části dne omezit. Konkrétní riziko se mění podle roční doby, zeměpisné polohy, nadmořské výšky i aktuálního počasí. Zatažená obloha přitom není spolehlivou pojistkou. UV záření může být významné i při oblačnosti a jeho působení zesilují odrazivé povrchy. Voda, světlý písek nebo sníh mohou celkovou dávku záření zvýšit, což je jeden z důvodů, proč se člověk může spálit i ve chvíli, kdy mu okolní teplota nepřipadá vysoká. Stín zase riziko snižuje, ale podle WHO neposkytuje absolutní ochranu před rozptýleným a odraženým zářením.

Opalovací přípravek představuje jednu část ochrany, nikoli její náhradu. WHO doporučuje širokospektrální přípravek chránící před UVA i UVB zářením s SPF nejméně 30 na místa, která nelze zakrýt oblečením. Podobné doporučení uvádí také odborná publikace CDC Yellow Book. Smyslem ochranného faktoru přitom není umožnit člověku ležet na slunci několikanásobně déle, ale snížit dávku záření dopadající na nechráněnou pokožku.

Velkou slabinou bývá množství krému.

WHO uvádí pro celé tělo dospělého člověka přibližně 35 mililitrů přípravku, tedy zhruba tři až čtyři vrchovaté polévkové lžíce, a doporučuje rovnoměrnou aplikaci ještě před odchodem ven. Ochrannou vrstvu je nutné obnovovat přibližně každé dvě hodiny a také po koupání, výrazném pocení či osušení. Pokud člověk použije výrazně menší množství, nemusí v běžném provozu dosáhnout ochrany odpovídající hodnotě uvedené na obalu.

Ani vysoké SPF však z pokožky nevytvoří neproniknutelný štít. Ochranu je vhodné kombinovat s pobytem ve stínu, lehkým krycím oblečením, pokrývkou hlavy a kvalitními slunečními brýlemi blokujícími UVA i UVB záření. Zapomínat se často může na uši, krk, nárty, nos nebo další exponovaná místa. Samotné mazání krémem bez dalších opatření proto není optimální způsob, jak zvládat dlouhý pobyt venku v době vysokého UV indexu.

Citlivost na slunce není u všech lidí stejná. Vyšší riziko mají podle WHO mimo jiné lidé se světlou kůží, větším množstvím pigmentových znamének, rodinnou anamnézou rakoviny kůže nebo ti, kteří užívají léky zvyšující citlivost na světlo.

Zvýšenou pozornost si zaslouží také lidé, kteří pracují dlouhodobě venku. Individuální riziko proto nelze posuzovat pouze podle toho, zda se člověk obvykle spálí rychle, nebo se naopak snadno opálí.

Zvlášť důsledná by měla být ochrana dětí.

Dětská pokožka a oči jsou vůči působení UV záření citlivější a spálení v dětství je spojeno s vyšším rizikem kožních nádorů v pozdějším věku. WHO doporučuje děti vést ke stínu, ochrannému oblečení, pokrývce hlavy a používání ochranných prostředků; kojenci do jednoho roku mají být chráněni před přímým sluncem především pobytem ve stínu. Právě první roky života nejsou obdobím, kdy by měla pokožka získávat „základní opálení“ na další léto.

Nejrozumnější přístup ke slunci není založený na strachu, ale na dávkování rizika. Pobyt venku, pohyb, sport nebo koupání není nutné kvůli ultrafialovému záření opouštět. Smysl má přesunout delší aktivity mimo dobu nejsilnějšího záření, vyhledávat stín a od UV indexu 3 přidat další ochranná opatření. Ochranný krém pak doplňuje oblečení a stín, nikoliv právo zůstat bez omezení pod poledním sluncem. Právě v tom bývá největší rozdíl mezi bezpečnějším pobytem na slunci a honbou za rychlým opálením. Spálená pokožka je viditelným varováním, ale nepřítomnost zarudnutí není důkazem nulového poškození. Ultrafialové záření působí také na oči a jeho dlouhodobé následky se mohou projevit až po letech. Kůže si přitom žádnou dovolenou neodděluje od zbytku života – dostává dávku záření při práci na zahradě, cestě městem, sportu i během týdne u moře.

Slunce není nepřítel, před kterým je nutné celý život utíkat. Stejně tak ale není neškodnou kulisou, která přestává působit pokaždé, když necítíme horko nebo máme na kůži vrstvu krému. Zdravější přístup začíná ve chvíli, kdy za úspěch nepovažujeme co nejtmavší odstín pokožky, ale léto bez spálení a zbytečně vysoké dávky UV záření. Protože bronzová barva během několika týdnů zmizí, zatímco některé následky neopatrného slunění si kůže může nést mnohem déle.