Článek
Ještě před několika desetiletími znamenala řada nádorových diagnóz podstatně horší prognózu než dnes. Posun nepřišel díky jednomu zázračnému léku, ale souběhem více změn: kvalitnější diagnostiky, přesnější chirurgie, modernější radioterapie, nových lékových možností a především časnějšího záchytu. Podle OECD a Evropské komise se česká onkologická péče v řadě oblastí zlepšila a dlouhodobě klesá úmrtnost u několika významných nádorových onemocnění. Současně ale platí, že výskyt rakoviny zůstává vysoký a s rostoucím věkem populace bude počet lidí, kteří s onkologickou diagnózou žijí nebo ji prodělali, dál narůstat.
Velký rozdíl dnes vzniká už před zahájením samotné léčby. Čím dříve se nádor podaří zachytit, tím větší bývá šance na méně zatěžující a úspěšnější postup. Český systém proto nestojí jen na léčbě pokročilých nemocí, ale také na organizovaných screeningových programech. Národní zdravotnický informační portál uvádí, že vedle dlouhodobého screeningu rakoviny prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku funguje od roku 2022 program časného záchytu rakoviny plic a od roku 2024 také screening karcinomu prostaty. Smyslem je najít nemoc ještě v době, kdy člověk nemusí mít žádné potíže.
Výrazně se změnilo i to, jak lékaři o léčbě rozhodují. Nestačí už pouze určit, ve kterém orgánu nádor vznikl a jak je velký.
U řady diagnóz se hodnotí jeho biologické vlastnosti, molekulární znaky a biomarkery, které mohou rozhodnout o vhodnosti konkrétní terapie. Aktuální Modrá kniha České onkologické společnosti pro rok 2026 proto u relevantních diagnóz uvádí biomarkery, které mají být vyšetřeny ještě před stanovením optimálního léčebného postupu. Vedle chemoterapie tak dnes existují cílené léky, imunoterapie, hormonální léčba i jejich kombinace, přičemž cílem není podat co nejmodernější terapii každému, ale vybrat tu nejvhodnější pro konkrétní typ nádoru a konkrétního pacienta.
Pokrok ale neznamená, že se rakovina změnila v rutinní nemoc. Výsledek stále zásadně ovlivňuje druh nádoru, stadium, biologické vlastnosti, věk, další choroby i to, jak rychle se pacient dostane k potřebné péči.
Některé diagnózy mají dnes velmi dobrou prognózu, jiné zůstávají mimořádně obtížně léčitelné.
Česká onkologie navíc řeší rostoucí počet pacientů, nerovnoměrnou dostupnost některých vyšetření a potřebu zajistit, aby se moderní léčba dostala včas k lidem, kteří z ní mohou skutečně těžit.
Největší rozdíl proti minulosti proto neleží v jednom převratném objevu, ale v přesnějším rozhodování v každém jednotlivém kroku.
Právě to je na současné české onkologii nejpodstatnější. Nádor se dnes častěji nehledá jen podle místa, kde roste, ale podle toho, jak se biologicky chová.
Léčba se neposouvá kupředu jedním dramatickým skokem, nýbrž tisíci menších změn — lepším screeningem, rychlejším vyšetřením, přesnější operací, vhodnějším ozářením nebo lékem vybraným podle vlastností nádorové buňky. Pro statistiku je to řada procent, grafů a křivek přežití. Pro konkrétního člověka ale může stejný posun znamenat něco mnohem zásadnějšího: další narozeniny, návrat do práce, čas s rodinou nebo roky života, které by před dvěma desetiletími vůbec nemusely přijít.

