Článek
Žluté listí ještě neznamená, že strom na podzim vytvořil nové žluté barvivo. Jak se zkracují dny, postupně ubývá zelený chlorofyl a vyniknou karotenoidy, které byly v listech přítomné už během léta. Tento rozdíl vysvětluje Arboretum Minnesotské univerzity, které zároveň upozorňuje, že červené odstíny mají jiný původ.
Červené a purpurové zbarvení souvisí s antokyany, které některé dřeviny začínají ve stárnoucích listech vytvářet. Jejich tvorbu ovlivňuje sluneční světlo, množství cukrů i chladnější noci. Americká lesní služba popisuje, že dokonce listy na osluněné a zastíněné straně jednoho stromu mohou mít odlišnou barvu. Zdaleka ne každý druh však červená: například břízy se zpravidla zbarvují dožluta.
Červený pigment může mít také ochrannou funkci. Studie zveřejněná v odborném časopise Plant Physiology porovnávala vybrané dřeviny vytvářející antokyany s jejich variantami bez těchto pigmentů. Při vystavení silnému světlu a chladu si listy s antokyany lépe zachovávaly účinnost fotosyntetických procesů a rostliny z nich dokázaly účinněji získávat zpět dusík. Výsledek se však týká zkoumaných druhů a nelze jej automaticky vztáhnout na všechny stromy.
Do podzimní palety významně promlouvá také průběh počasí. Slunečné dny a chladné noci bez mrazu obvykle podporují sytější červené odstíny.
Naopak dlouhá období deštivého a zataženého počasí nebo výrazné sucho mohou podzimní zbarvení utlumit či zkrátit dobu, po kterou listy na větvích vydrží.
Zatímco se koruny barví, strom současně přesouvá část živin z listů do dalších pletiv a připravuje se na období zimního klidu. Barevná proměna tak není jen doprovodným jevem opadávání. Je součástí procesu, při němž strom získává z dosluhujících listů poslední využitelné látky pro další období svého života.