Článek
Když se dnes mluví o Četnických humoreskách, jméno Erika Parduse se většině diváků vybaví jako první společně s postavou strážmistra Josefa Zahálky. Jeho brněnský přízvuk, humor a způsob, jakým Zahálku zahrál, k seriálu jednoduše patřily.
Narodil se 2. února 1957 v Uherském Hradišti, ovšem vyrůstal už v Brně. K herectví se přitom podle vzpomínek kolegy Zdeňka Junáka dostal trochu oklikou. Jako kluk ho mnohem víc zajímal fotbal a v dorostu to dotáhl až na mistra republiky. Osudovým okamžikem se stala rána míčem, respektive kopačkou do hlavy. Jeho matka pak podle Junákova vyprávění rozhodla, že by se syn měl věnovat herectví.
Už jako kluk řešil brněnský přízvuk
Před kamerou se Pardus objevil už jako dítě. V pouhých čtrnácti letech ho Antonín Moskalyk obsadil do televizní Babičky. Hrál Jana Proška a měl říct jednoduchou větu. Jenže místo neutrální češtiny z něj byla slyšet brněnština. Zdeněk Junák na historku po letech vzpomínal s úsměvem: „Hned v úvodu, kdy děti čekají na stráni na příjezd babičky, říká větu: Co jsem ti říkal, nepřijede. Celý štáb se snažil malého Erika odnaučit brněnský přízvuk, ale marně. A tak režisér Antonín Moskalyk prý nakonec prohlásil: No co, tak přepíšeme dějiny, babička byla z Líšně.“
Podobná historka se objevuje i v dalších vzpomínkách na natáčení Babičky. Moskalyk měl původně natáčení zastavit a chtít, aby někdo mladého Parduse naučil mluvit „česky“. Nakonec si s jeho brněnským přízvukem poradil po svém. O několik let později se jejich cesty znovu spojily. Tentokrát u Četnických humoresek.
Zahálka mu perfektně sedl
Pardus měl v té době za sebou dlouhé angažmá v Městském divadle Brno. Režisér Antonín Moskalyk se s ním setkal například při práci na Othellovi. Pardus v něm hrál Jaga a Zdeněk Junák Othella. Právě tuto dvojici si Moskalyk později vybral pro svůj televizní seriál.
Pardus později popisoval, jak k jeho obsazení došlo: „K nám do divadla přišel, když jsem hrál Jaga v Othellovi. Usoudil, že když jsem zahrál toho darebáka, ,blba‘ Zahálku zahraju taky. Nemyslel to doslova, Zahálka nebyl žádný intelektuál, ale poctivý český fousek, který, když se zakousne, nepustí.“
Četnické humoresky mu přinesly největší televizní popularitu. Natáčení navíc podle jeho vlastních slov vytvořilo partu, která spolu vydržela řadu let. „Při natáčení seriálu vzniklo milé společenství, které vydrželo deset let. Nás, domácí, určitě obohatilo, mohli jsme třeba okouknout herecké postupy zkušeného Tomáše Töpfera, Pražáci mezi námi také rádi poseděli – dobré to bylo. Krásné spojení Brna a Prahy.“
Na divadle ukázal úplně jinou tvář
Kdo znal Parduse jen ze seriálu, mohl snadno získat dojem, že jeho hlavní devizou byl komediální talent. V Městském divadle Brno ale dostával i velmi náročné úkoly. Zásadním momentem se stala role Jaga v Othellovi. Později přišla postava židovského herce Arthura Kirsche v dramatu V jámě lvové. A v roce 2007 ztvárnil cara Pavla I. ve hře Smrt Pavla I. Za tento výkon získal Cenu Thálie i Cenu Alfréda Radoka.
O své povaze mluvil Pardus s typickým humorem. Když dostal otázku, jak by se popsal pěti slovy. Jeho odpověď byla krátká: „Jsem velice příjemný mladý člověk.“ Uměl si ze sebe dělat legraci i v době, kdy už patřil mezi uznávané brněnské herce.
Do posledních měsíců pracoval
Pardus zemřel 10. května 2011 v Brně. Bylo mu pouhých 54 let. O jeho zdravotních problémech přitom věděli jen nejbližší. Bojoval s rakovinou plic a ani během léčby nechtěl úplně přestat pracovat. Ještě v únoru 2011 odehrál svou poslední divadelní roli Salvátora v inscenaci Jméno růže. Následně začal zkoušet Sancheze v Měsíčním kameni, premiéry se ale nedočkal.
Jeho kolega Zdeněk Junák později popsal, jak Parduse vnímal jako člověka i herce: „Strážmistr Zahálka – to byla role, ve které Erik zazářil. Dal do ní velký kus sebe a byl z něj i na obrazovce cítit jeho osobitý humor. Asi proto si ho diváci tak oblíbili.“ Ještě před koncem života zažil Pardus jednu velkou rodinnou radost. V prosinci 2010 se mu narodila vnučka Anetka. Dědečkem se tak stal jen pár měsíců před svou smrtí.
S Erikem Pardusem byla dlouhá léta spojena také herečka Eva Gorčicová. Potkávali se nejen doma, ale i v divadle, které bylo pro oba důležitou součástí života. Gorčicová působila stejně jako její manžel v brněnském divadelním prostředí. Eva ho přežila o čtyři a půl roku. Zemřela 22. prosince 2015 ve věku 65 let.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://dvojka.rozhlas.cz/uzasne-zivoty-herec-erik-pardus-podle-kolegy-zdenka-junaka-8757064
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/364193/cetnicke-humoresky-zasahla-o-vanocich-smrt-po-operaci-slinivky-zemrela-zena-strazmistra-zahalky.html
https://www.lifee.cz/statecny-erik-pardus-oblibeny-strazmistr-zahalka-predcasna-smrt-4dfcd
https://www.dotyk.cz/magazin/erik-pardus/
https://www.mdb.cz/cs/tiskove-zpravy/zemrel-erik-pardus