Článek
Jana Rybářová se narodila 31. března 1936 v Praze. K filmu se dostala ještě jako studentka a její kariéra trvala jen několik let. Přesto po ní zůstaly role, které se z československé kinematografie úplně neztratily. Největší pozornost na sebe strhla jako Anička Karasová ve Stříbrném větru. Film Václava Kršky vznikl podle románu Fráni Šrámka a Rybářová v něm hrála vedle Eduarda Cupáka. Bylo jí osmnáct let.
Krška si jí všiml ještě před natáčením. Později popsal, jak na něj mladá herečka při prvním setkání působila: „Řeknu vám, že s takovým plachým děvčetem jsem se ještě dosud nesetkal. Když ke mně přišla, hlavu nepozvedla, oči na špičkách bot a jen šeptala.“ Přesto jí dal šanci. A vyplatilo se mu to.
Začínala jako baletka
Rybářová se původně připravovala na úplně jinou kariéru. Od dětství tančila a chodila do baletní přípravky Smetanova divadla. Studovala také na francouzském gymnáziu. Po jeho zrušení pokračovala na tanečním oddělení konzervatoře. K herectví se dostala postupně. Když ji Krška obsadil do Stříbrného větru, stále ještě neměla za sebou klasické herecké vzdělání.
Filmová role ale změnila všechno. Po Aničce Karasové následovaly další nabídky. Ve filmu Z mého života hrála Elišku Krásnohorskou. Potom přišel Dalibor, kde ztvárnila Jitku. U této operní filmové adaptace za ni pěvecký part nazpívala Libuše Domanínská. Rybářová se objevila také v pohádce Labakan a ve filmu Legenda o lásce. Oba snímky vznikaly v roce 1956 a jejich premiéry už se nedožila.
Plastika Jana Hány na hrobě Jany Rybářové, vyšehradský hřbitov
V Bulharsku poznala Přemysla Kočího
Právě natáčení Legendy o lásce přineslo do jejího života také Přemysla Kočího. Známý operní pěvec byl téměř o dvacet let starší a byl ženatý. Jejich vztah se později stal hlavní součástí vyprávění o Rybářové. Objevovaly se historky o nešťastné lásce i o tom, jak těžce mladá herečka nesla, že Kočí nebyl volný.
Faktem ale je, že to nebylo tak jednoduché. Národní filmový archiv má ve svých sbírkách její osobní pozůstalost. Jsou v ní deníky z let 1946 až 1957, dopisy, fotografie, dokumenty související s její kariérou, smlouvy, telegramy i výstřižky z novin. Z deníků je patrné, že Rybářová řešila také vlastní vzhled, práci a nejistotu, jak ji vnímá okolí. V jednom ze zápisů se například označila za „tlustou jak králík“. Byla přitom stále velmi mladá. Sláva přišla rychle a stejně rychle přibývaly další nabídky.
Hrála ještě u Otakara Vávry
V roce 1956 ji obsadil také Otakar Vávra do filmu Proti všem. V posledním díle husitské trilogie dostala roli novicky Marty. Natáčení už měla za sebou, premiéry se ale nedočkala. Proti všem přišlo do kin v říjnu 1957. Po její smrti se na plátna dostaly také Labakan a Legenda o lásce. Diváci tak ještě několik měsíců mohli sledovat nové role herečky, která už nežila.
Den před smrtí měla dostat další velkou roli
Jednou z nejtragičtějších okolností jejího příběhu je Vlčí jáma. Režisér Jiří Weiss hledal představitelku Jany, schovanky z románu Jarmily Glazarové. Rozhodoval se mezi Janou Rybářovou a Janou Brejchovou. Nakonec vybral Rybářovou. Jenže herečka už se o tom nestihla dozvědět osobně od režiséra. Zemřela dřív, než jí mohl nabídku oznámit. Postavu Jany nakonec dostala Jana Brejchová. V pozůstalosti Rybářové se přitom dochoval telegram související s jejím obsazením.
Rybářová zemřela 12. února 1957 v Praze. Bylo jí dvacet let. Do jednadvacátých narozenin jí zbývalo 47 dní. Na mladou herečku nezapomněli ani její kolegové. Její smrt zasáhla také básníka Jaroslava Seiferta, který jí později věnoval báseň Mladičká Jana Rybářová. Vyšla ve sbírce Koncert na ostrově v roce 1965. Její krátký život se později stal také námětem dokumentu Nelze umírat štěstím, který v roce 2000 natočil Marek Bouda pro cyklus Nevyjasněná úmrtí.
Jana Rybářová po sobě zanechala jen několik filmových rolí. Kdyby žila, bylo by jí dnes devadesát let. Nikdo už nezjistí, jaké postavy by dostala o deset nebo dvacet let později. Zůstala tak herečkou, kterou si diváci spojují hlavně s mládím. A také s otázkou, co všechno mohla ještě natočit, kdyby její život neskončil tak brzy.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.vlasta.cz/celebrity/jana-rybarova-mlada-herecka-sebevrazda-nestastna-laska/
https://www.krajskelisty.cz/praha/24443-vsechno-nebo-nic-zamilovala-se-do-zenace-zakernym-drbum-pak-ale-celit-nedokazala-tajnosti-slavnych.htm
https://www.filmovyprehled.cz/cs/revue/detail/jana-rybarova-v-narodnim-filmovem-archivu-aneb-osobni-fond-v-pravem-slova-smyslu
https://www.kafe.cz/celebrity/jana-rybarova-zivotopis-30000318.html