Článek
Pár kapek krve po stolici, svědění nebo nepříjemné pálení. Právě tak se mohou hemoroidy poprvé ozvat. Člověk tomu zpočátku nemusí věnovat velkou pozornost, zvlášť když obtíže zase na několik dní zmizí. Když se ale vracejí, začnou komplikovat běžný život. A návštěva lékaře? Tu řada lidí stále odkládá.
Přitom nejde o žádnou vzácnost. S hemoroidálním onemocněním se během života setká přibližně polovina dospělých Evropanů. Samotné hemoroidální polštářky jsou přirozenou součástí konečníku. Potíže nastávají až tehdy, když se zvětší, začnou krvácet nebo se vysouvají ven. Na vině může být zácpa i opakované tlačení při vyprazdňování. Problémům nepomáhá ani dlouhé vysedávání na toaletě. Častěji se objevují také s přibývajícím věkem, v těhotenství nebo u lidí, kteří většinu pracovní doby prosedí.
Kdy už domácí léčba nestačí
Ne každý má stejné příznaky. Někdo zaznamená krev na toaletním papíře, dalšího trápí svědění a pálení. U větších hemoroidů se může přidat bolest nebo vyhřezávání tkáně při stolici. Chirurg MUDr. Štěpán Chalupník ze SurGal Clinic doporučuje návštěvu specialisty při krvácení, odchodu hlenu, bolesti, svědění i vyhřezávání hemoroidů. Právě krvácení by člověk neměl bez dalšího přičítat hemoroidům. Může mít totiž i jinou příčinu, včetně závažnějšího onemocnění střev nebo konečníku.
Vyšetření odkládají kvůli studu i strachu
Proč lidé čekají, když je něco trápí? U hemoroidů hraje velkou roli stud. Mnozí si nedokážou představit, že by o podobných problémech mluvili s cizím člověkem, natož podstoupili vyšetření. Jiní se bojí bolesti nebo toho, co se dozvědí.
Svědění a pálení může být pořádně nepříjemné
„Pacienti se často bojí vyšetření, stydí se a mají obavu z bolesti. Setkáváme se i se strachem, že vyšetření odhalí závažnou diagnózu, například nádorové onemocnění,“ popisuje Chalupník. Obavy ze špatné zprávy mohou být paradoxně důvodem, proč člověk návštěvu ordinace stále posouvá. Jenže samotné čekání žádnou jistotu nepřinese.
Operace není jediná možnost
U lehčích obtíží se léčba může obejít bez zákroku. Důležitou roli hraje především vyprazdňování. Pokud člověk trpí zácpou a musí při stolici silně tlačit, měl by se zaměřit na dostatek vlákniny, tekutin a pravidelný pohyb. Pomoci může také omezení dlouhého vysedávání na toaletě. Masti a čípky z lékárny dokážou u některých pacientů ulevit od svědění, pálení nebo otoku. Jestliže se však potíže opakují, je vhodné jejich používání probrat s lékařem.
Když změna režimu nestačí, existují i zákroky, které nevyžadují klasickou operaci. Při podvázání hemoroidu lékař nasadí na postižené místo malý gumový kroužek. Ten přeruší přívod krve a ošetřená tkáň postupně odpadne. Někdy je možné využít také injekční ošetření nebo infračervené záření. U pokročilejších hemoroidů může být nutné chirurgické řešení. Při klasické operaci se postižené uzly odstraňují. Po zákroku však může být hojení nepříjemné a bolest se často ozývá zejména při stolici.
Jak funguje laser a další operační metody
Jednou z možností je laserové ošetření. Lékař při něm zavede tenké vlákno do postižené tkáně a laserovým působením dosáhne jejího postupného zmenšení. Hemoroidy se tak nemusí odstraňovat rozsáhlým vyříznutím jako při klasické operaci. Podle Chalupníka patří mezi výhody této metody menší bolestivost a kratší rekonvalescence. Konkrétní průběh zotavení záleží na zdravotním stavu pacienta.
Další možnost představuje Longova metoda. Chirurg při ní pomocí speciálního stapleru odstraní část sliznice v konečníku a zbývající tkáň spojí. Tím omezí přívod krve do hemoroidů a pomůže vrátit pokleslou sliznici do původní polohy. Zákrok se provádí v celkové nebo spinální anestezii a hospitalizace obvykle trvá jeden až tři dny.
Při metodě H.A.L. se lékař zaměřuje přímo na cévy, které hemoroidy zásobují krví. Pomocí ultrazvukové sondy je vyhledá a podváže. Omezení přítoku krve pak vede k postupnému zmenšování hemoroidálních uzlů. Výběr léčby se samozřejmě vždy řídí konkrétním nálezem. Co pomůže jednomu pacientovi, nemusí být vhodné pro druhého.
Zdroje: redakce, MUDr. Štěpán Chalupník, tisková zpráva