Článek
Kašel, zahlenění nebo zhoršené dýchání dokážou člověku výrazně narušit spánek. U pacientů s respiračními nemocemi přitom nejde pouze o občasnou nepříjemnost. Potíže se mohou opakovat dlouhodobě a postupně ovlivňovat kvalitu života i celkový stav nemocného.
„Snad každý z nás někdy prodělal chřipku nebo virózu provázenou kašlem. A víme, jak v takové chvíli vypadá, nebo spíš nevypadá spánek, když se tělo snaží kašlem zbavit hlenu v plicích. Zdravý člověk se ale z přechodné nemoci zotaví a probdělé noci se stanou jen nepříjemnou vzpomínkou. Naši pacienti však mají spánek narušený velmi často a dlouhodobě,“ říká prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Po ulehnutí se může dýchání zhoršit
Noční hodiny mohou být pro pacienty s plicními nemocemi problematické z několika důvodů. Vleže se hlen z dýchacích cest hůře dostává ven, takže jeho vykašlávání bývá obtížnější. Současně se plíce při ležení nerozpínají stejně jako ve vzpřímené poloze a dýchání může být namáhavější.
Během spánku se navíc dýchání přirozeně zpomaluje. Organismus proto nemusí na změny hladiny kyslíku a oxidu uhličitého reagovat stejně rychle jako během bdění. „Pokud například u pacienta už během dne dochází k respiračnímu selhávání a má nedostatek kyslíku nebo zvýšené množství oxidu uhličitého v těle, během spánku se tento stav obvykle ještě zhorší,“ vysvětluje prof. Sova.
Chrápání nemusí být jen banalita
Zvláštní pozornost by měli věnovat svému spánku především lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí, tedy CHOPN. Pokud výrazně chrápou nebo jejich okolí během noci zaznamená opakované zástavy dechu, může jít také o obstrukční spánkovou apnoi.
Současný výskyt CHOPN a spánkové apnoe se označuje jako overlap syndrom. Opakované přerušování dýchání organismus zatěžuje a může mít další zdravotní důsledky. „Organismus, který každou minutu na deset i více vteřin přestane dýchat, je dlouhodobě vystaven obrovskému stresu. Nejnovější studie také ukazují, že poruchy spánku vyvolávají v těle chronický zánět,“ vysvětluje doc. MUDr. Samuel Genzor, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Olomouci.
Chronický zánět je přitom spojován mimo jiné s vyšším rizikem kardiovaskulárních komplikací. U pacientů, u nichž se CHOPN kombinuje se spánkovou apnoí, může být situace ještě závažnější. „Víme, že pacientům, kteří mají takzvaný overlap syndrom, tedy současně CHOPN a obstrukční spánkovou apnoi, hrozí významně vyšší mortalita a umírají dříve než ti, kteří mají pouze jedno z těchto onemocnění,“ dodává prof. Sova.
I čas inhalace může hrát roli
Ke klidnějšímu průběhu noci může podle pneumologů přispět také správné načasování některých léků. U přípravků určených například k ředění hlenu je třeba počítat s tím, že po jejich podání může člověk začít více kašlat. Užít je proto těsně před spaním nemusí být ideální. „Obecně bych doporučil inhalovat přibližně dvě hodiny před spaním, případně i dříve,“ říká prof. Sova.
Opatrnost je na místě také u léků na spaní. Některé přípravky mohou během noci ovlivňovat dýchání, a jejich užívání by proto měl pacient s plicním onemocněním probrat se svým lékařem. Opakované buzení kvůli kašli nebo dušnosti není vhodné jednoduše přecházet. Stejně tak není dobré dlouhodobý kašel řešit pouze vlastními silami. „Pokud se člověk kvůli kašli nebo dušnosti opakovaně budí, neměl by tyto potíže přehlížet. Stejně tak by měl zpozornět, pokud kašel přetrvává déle než osm týdnů. V takovém případě je namístě obrátit se na lékaře,“ uzavírá prof. Sova.
Zdroje: autorský článek s využitím tiskové zprávy k XXXIV. moravskoslezským pneumologickým dnům