Článek
Na JAMU Vlasta Peterková (80) nastoupila v šedesátých letech a právě tam se seznámila s Hanou Zagorovou. Z obou studentek se staly kamarádky a nějaký čas dokonce bydlely ve stejném pokoji na koleji. Peterková na tu dobu vzpomíná jako na období, kdy s ostatními spolužačkami rozhodně neseděly jen nad učením. „Vedly jsme dost bouřlivý život a omlouvaly si to tím, že jako budoucí herečky musíme zažít všechno.“
Po škole zůstala Peterková v Brně a nastoupila do Státního divadla. Strávila tam třináct let a zahrála si řadu velkých rolí. Jednou z nich byla i Yerma ze stejnojmenné Lorcovy hry, za kterou získala ocenění. Do Prahy odešla až v roce 1981. Televizní diváci ji ale ve velkém objevili až mnohem později. Když se objevila jako kuchařka Blaženka v Četnických humoreskách, bylo jí už přes padesát.
Z Brna odešla do Prahy
S Hanou Zagorovou se přitom nepřestaly stýkat ani po letech. Peterková později říkala, že zpěvačka patřila mezi lidi, které si dokázala udržet ve svém životě opravdu dlouho. „Já zůstala v Brně až do roku 1982 a Hanička hned odešla do Prahy, takže jsme měly pauzy. Přátelství jsme ale udržovaly po celou dobu,“ vzpomínala Peterková. Její odchod z moravské metropole nakonec nevyvolala touha po slávě, ale především pocit, že potřebuje nový začátek. „Byla to doba normalizace a já jsem cítila, že tam už jsou stojaté vody. Chtěla jsem odejít, i když to bylo těžké.“
Do Prahy odešla v roce 1981 a začala působit v Městských divadlech pražských. Později se přesunula do Hudebního divadla Karlín. Zahrála si také v muzikálech, mimo jiné v Chicagu, Zpívání v dešti nebo Noci na Karlštejně. Na divadlo ostatně nedá dopustit ani po letech. „Myslím, že neexistuje dobrý herec, který by nestál na divadelních prknech. Je to určitě základ.“
Hana Zagorová byla pro Peterkovou velice důležitá
Televize ji proslavila až mnohem později
Zatímco v divadle měla velké role už jako mladá, širší veřejnost si ji výrazněji zapamatovala až z televizních seriálů. Objevila se například ve Slovácku sa nesúdí, Dobrodružství kriminalistiky nebo Největším z Pierotů. Velkou popularitu jí přinesla až postava kuchařky Blaženky v Četnických humoreskách. Později následovala Blanche Říhová v Doktorech z Počátků.
Peterková si přitom dobře uvědomovala, že tyto dvě postavy neměly mnoho společného. „Blaženka a Blanche z Doktorů z Počátků byly hodně rozdílné role. Blaženka laskavá a všeobjímající bytost. Blanche byla zase role s typickými ženskými vlastnostmi i těmi nelichotivými,“ vysvětlovala. Později se objevila také v seriálech Krejzovi, Slunečná nebo Chlap. Televize se ale nikdy nestala jediným místem, kde pracovala. Divadlo si držela i v době, kdy byla pravidelně vidět na obrazovce.
Rozvod a život s alkoholikem
Peterková byla provdaná za herce Jaroslava Kaňkovského. Společně měli syna Ondřeje. Manželství však skončilo rozvodem. Přestože jim společný život nevyšel, Kaňkovského jako otce svého syna hodnotila dobře. „Myslím, že jsem neměla moc štěstí. Člověk ve vztahu nesmí zpohodlnět. Vždycky jsem si říkala, proč mám hrát nějakou hru, když toho člověka miluju? Ale když jsem to pustila, bylo to špatně. Můj muž Jaroslav Kaňkovský byl úžasný táta, ačkoliv nám to nevyšlo. Mám s ním nádherného syna, mám vnuka, takže si nemůžu stěžovat,“ řekla Peterková.
Její pozdější vztah už tak klidný nebyl. Peterková se dostala do partnerství, které bylo poznamenané alkoholem a agresivitou. „Ve svém novém vztahu jsem nerozpoznala varovné signály. Nevšimla jsem si jeho alkoholismu ani agresivity. A pak jsem mu znovu a znovu uvěřila, že se to víckrát nestane,“ tvrdila.
Situace zašla tak daleko, že v Praze přestala pořádně fungovat i pracovně. Měla se představit režisérovi v Divadle Na zábradlí, jenže tam nakonec vůbec nedošla. „V Praze už jsem živořila, uzavírala se a styděla. To se samozřejmě podepsalo i na mém sebevědomí a profesi. Když jsem se měla jít představit režisérovi do Divadla Na zábradlí, nedokázala jsem tam dojít.“ Později už o této životní etapě téměř nemluvila.
Velké emoce po smrti Zagorové
Mnohem lepší vzpomínky má na Brno a konkrétně na Bolka Polívku. Dal jí přezdívku „Bohyně Brna“. Ovšem jedním z nejdůležitějších vztahů jejího života bylo zmíněné přátelství s Hanou Zagorovou. Po zpěvaččině smrti proto nebylo jednoduché vracet se k jejím vzpomínkám.
V roce 2024 načetla audioknihu Dřív než to zapomenu, tedy Zagorové vlastní vzpomínky. „Jsem ráda, že jsem knihu Dřív než to zapomenu mohla načíst, ale bylo to pro mě psychicky náročné. Znala jsem spoustu věcí a lidí, o kterých píše,“ přiznala. Při čtení se jí emoce nevyhnuly. „Třetí den čtení jsme měla velkou krizi. Hanka tam píše třeba o tom, jak se loučí se svými rodiči. Bylo to pro mě dojemné. Měla jsem obavu, aby to nebylo slyšet na mém hlase.“
Nebylo to přitom poslední společné setkání s publikem v souvislosti se zesnulou kamarádkou. Peterková se objevila také na vzpomínkovém koncertu a o Zagorové mluví jako o člověku, který je v jejím životě pořád přítomný. „Každá nová situace, připravovaný koncert, audiokniha, to jsou příležitosti, kam si Hanku ‚beru s sebou‘… Znovu si jí přibližuju. Její smích, pohyby krásných rukou. Já jí vidím a slyším každý den. Někdy si pomyslím: co by na tohle asi řekla Hanka?“ uvedla Peterková.
Ani dnes s herectvím nekončí
Peterková se ani v osmdesáti letech nechystá do hereckého důchodu. Stále hostuje v pražských divadlech, hraje, dabuje a pracuje také pro rozhlas. Její vztah k herectví je přitom stále stejný. Divadlo pro ni není jen práce, ale prostředí, ve kterém se člověk musí pokaždé znovu soustředit na konkrétní večer. „Divadlo má kouzlo právě v tom, že je to teď. Každé představení je jiné, výkon herce je ovlivněn spoustou okolností, je to dobrodružství, jedinečný zážitek,“ řekla už před lety.
A svůj věk rozhodně neřeší způsobem, který by ji nutil schovávat se doma. Stará se o sebe a má své vlastní malé rituály. „Určitě to bude rituál důkladného odličování, to je podle mě naprostý základ. Občas si udělám hezkou atmosféru s vonnými tyčinkami - to mám strašně ráda. I když jsem sama doma, vezmu si krásnou starožitnou sklenku na víno a takhle sleduji televizi nebo čtu knížku. Umím sama sebe hezky hýčkat,“ popsala. A pokud jde o numerologii, tam má jasno. Třináctku, které se řada lidí vyhýbá, považuje za svoje šťastné číslo.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://dvojka.rozhlas.cz/mym-udelem-od-detstvi-bylo-byt-druha-intimni-zpoved-herecky-vlasty-peterkove-7464818
https://dvojka.rozhlas.cz/vlasta-peterkova-nacetla-knihu-vzpominek-hany-zagorove-bylo-pro-me-psychicky-9161383
https://www.ahaonline.cz/clanek/malery/97516/vlasta-peterkova-z-pocatku-karieru-mi-nicil-alkohol.html
https://zeny.iprima.cz/vlasta-peterkova-zila-se-slavnym-hercem-jak-ji-rikal-bolek-polivka-450474
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/94492/prokleti-vlasty-peterkove-falesna-svatba.html
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/821367/zpoved-nejlepsi-kamaradky-zagorove-76-vlasty-peterkove-co-se-hance-podepsalo-na-zdravi.html
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/vlasta-peterkova-serialy-pod-lupou-krejzovi-slovacko-sa-nesudi-slunecna.A200303_125826_lidicky_zar