Astronomický kalendář 2027: Co nás čeká na obloze?

Na noční obloze se během roku 2027 odehraje řada zajímavých astronomických úkazů. Některé budou viditelné pouhýma očima, jiné si vyžádají alespoň triedr či astronomický dalekohled. K nejvýznamnějším událostem pro české pozorovatele bude patřit srpnové částečné zatmění Slunce, opozice několika planet a tradiční meteorické roje.

Pozornost astronomů přitáhne také asteroid 1999 AN10, který v srpnu proletí kolem Země ve vzdálenosti přibližně 390 tisíc kilometrů. Přestože takový průlet může znít dramaticky, podle současných výpočtů nehrozí jeho srážka se Zemí.

Při plánování pozorování je však důležité rozlišovat mezi astronomickým termínem a skutečnou viditelností. Ne každé zatmění bude možné sledovat z České republiky. U meteorických rojů navíc zásadně rozhodují počasí, světelné znečištění a fáze Měsíce.

1. 3.–4. ledna: Kvadrantidy

Astronomický rok zahájí meteorický roj Kvadrantidy, jehož maximum připadne na časné ranní hodiny 4. ledna. Jde o jeden z nejaktivnějších pravidelných rojů, jehož hlavní maximum však trvá poměrně krátce. Podmínky pro rok 2027 jsou příznivé díky slabému měsíčnímu svitu. K pozorování postačí tmavé místo mimo městské osvětlení.

2. 22. ledna: První úplněk roku

Lednový úplněk nabídne zajímavou příležitost k fotografování Měsíce nad zimní krajinou. Pro detailní sledování měsíčních kráterů jsou ale výhodnější dny před úplňkem a po něm, kdy šikmé sluneční osvětlení vytváří na povrchu výraznější stíny.

3. 6. února: Prstencové zatmění Slunce

První zatmění Slunce roku 2027 bude prstencové. Měsíc zakryje střed slunečního kotouče, ale kolem jeho okraje zůstane viditelný světelný prstenec. Úkaz bude pozorovatelný zejména z některých oblastí Jižní Ameriky a Afriky. Z České republiky viditelný nebude.

4. 11. února: Jupiter v opozici

Největší planeta Sluneční soustavy se dostane do výhodné polohy pro pozorování. Jupiter bude zářit po celou noc a nabídne dobré podmínky pro sledování svých největších měsíců i oblačných pásů. Galileovy měsíce mohou být za vhodných podmínek patrné už v běžném triedru.

5. 19. února: Mars v opozici

Jen několik dní po Jupiteru nastane opozice Marsu. Rudá planeta bude výrazným objektem noční oblohy, přestože její zdánlivý průměr nebude tak velký jako během nejpříznivějších přiblížení k Zemi. Menší dalekohled ukáže planetární kotouček, detaily povrchu však mohou zůstat obtížně rozlišitelné.

6. 20.–21. února: Polostínové zatmění Měsíce

V noci z 20. na 21. února projde Měsíc polostínem Země. Z České republiky bude úkaz pozorovatelný, přičemž maximum nastane krátce po půlnoci. Na měsíčním disku může být patrné ztmavnutí jeho části, výrazně méně dramatické než při úplném zatmění.

7. 20. března: Začátek astronomického jara

Jarní rovnodennost nastane 20. března ve večerních hodinách středoevropského času. Slunce překročí nebeský rovník směrem na sever a dny se budou dále prodlužovat. Změna ročních období přitom souvisí se sklonem zemské osy, nikoli s proměnlivou vzdáleností Země od Slunce.

8. Konec března: Měsíční srpek a popelavý svit

V posledních březnových dnech nabídne mladý Měsíc příležitost k pozorování popelavého svitu. Jde o slabé osvětlení neosvětlené části měsíčního disku slunečním světlem odraženým od Země. Nejlépe bývá patrné několik dní po novu.

9. 22.–23. dubna: Maximum Lyrid

Meteorický roj Lyridy vyvrcholí v noci z 22. na 23. dubna. Jeho aktivita bývá nižší než u Perseid, ale občas se mohou objevit výraznější meteory. V roce 2027 bude pozorování zhoršovat jasný Měsíc krátce po úplňku.

10. Duben a květen: Období jarních galaxií

Jarní noční obloha je vhodná k pozorování galaxií v souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky. V těchto oblastech se nachází velké množství vzdálených galaxií, z nichž některé jsou dostupné i amatérským dalekohledům. Výrazně však pomůže tmavá obloha mimo města.

11. 5.–6. května: Éta Akvaridy

Meteorický roj Éta Akvaridy vzniká z částic souvisejících s Halleyovou kometou. Nejlepší podmínky pro jeho sledování mají pozorovatelé v jižnějších zeměpisných šířkách. V České republice lze před svítáním spatřit jednotlivé rychlé meteory nízko nad východním obzorem.

12. Květen až červen: Noční svítící oblaka

Na severní obloze se mohou začít objevovat noční svítící oblaka, která vznikají ve výškách přibližně 80 kilometrů. Sluneční světlo je může osvětlovat i tehdy, když už je Slunce pod obzorem. Pozorovatelům se tak ukazují jako jemné stříbřité nebo namodralé struktury.

13. 21. června: Letní slunovrat

Letní slunovrat nastane 21. června. Přinese nejdelší den roku a období velmi krátkých nocí. Ve většině České republiky kolem tohoto data nenastává plnohodnotná astronomická noc, což zhoršuje podmínky pro sledování slabých objektů hlubokého vesmíru.

14. 18. července: Polostínové zatmění Měsíce

Druhé polostínové zatmění Měsíce roku 2027 připadne na 18. července. Z České republiky však nebude pozorovatelné, protože jeho průběh připadne na dobu, kdy se Měsíc nachází pod obzorem.

15. Druhá polovina července: První Perseidy

Perseidy se na obloze začínají objevovat ještě před srpnovým maximem. Aktivita roje postupně narůstá a jednotlivé meteory lze zachytit už ve druhé polovině července. Nejvhodnější je sledovat širokou oblast oblohy bez použití dalekohledu.

16. 2. srpna: Úplné zatmění Slunce, v Česku částečná fáze

Nejvýznamnějším astronomickým úkazem roku bude úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027. Pás totality projde jižním Španělskem, severní Afrikou a částí Blízkého východu.

V České republice uvidíme pouze částečné zatmění. V Praze začne přibližně v 10:14 SELČ, maxima dosáhne kolem 11:14 a skončí kolem 12:17. Při maximální fázi bude zakryto přibližně 42 procent plochy slunečního kotouče.

Přímé pozorování Slunce je bezpečné pouze s vhodným ochranným filtrem. Běžné sluneční brýle nestačí.

17. 7. srpna: Blízký průlet asteroidu 1999 AN10

Asteroid s označením (137108) 1999 AN10 proletí kolem Země přibližně 390 tisíc kilometrů od jejího středu. Vzdálenost bude srovnatelná s průměrnou vzdáleností Měsíce.

Podle údajů Evropské kosmické agentury není těleso vedeno na seznamu rizikových asteroidů. Jeho průlet tak představuje především zajímavou příležitost pro astronomická pozorování a výzkum blízkozemních objektů.

18. 12.–13. srpna: Maximum Perseid

Perseidy patří mezi nejoblíbenější meteorické roje roku. V roce 2027 se očekává maximum kolem 13. srpna, přičemž vhodnou příležitost nabídne noc z 12. na 13. srpna.

Pozorování bude částečně komplikovat měsíční svit. Pro nejlepší zážitek se proto vyplatí zamířit mimo města a sledovat oblohu během tmavších částí noci.

19. 17. srpna: Třetí polostínové zatmění Měsíce

Poslední polostínové zatmění Měsíce roku 2027 nastane 17. srpna. Z České republiky nebude pozorovatelné. Celkem tak rok přinese tři polostínová zatmění Měsíce, z nichž pro domácí pozorovatele bude dostupné únorové.

20. 23. září: Podzimní rovnodennost

Astronomický podzim začne 23. září. Noci se budou postupně prodlužovat, což zlepší podmínky pro sledování vzdálených astronomických objektů.

21. Září: Poslední večery s letní Mléčnou dráhou

V září lze během první části noci stále pozorovat výrazné hvězdné oblasti v souhvězdích Labutě, Lyry a Orla. Díky dřívějšímu soumraku jde o vhodné období pro fotografování Mléčné dráhy.

22. 28. září: Neptun v opozici

Nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy dosáhne opozice. Neptun bude na noční obloze ve výhodné poloze, ale kvůli své nízké jasnosti jej běžně neuvidíme pouhýma očima. K jeho vyhledání je vhodný dalekohled a přesná mapa oblohy.

23. 10. října: Konjunkce Venuše a Merkuru

Venuše a Merkur se na obloze přiblíží do relativně malé úhlové vzdálenosti. Obě planety se však budou nacházet nízko na soumrakové obloze. Jejich pozorování proto bude záviset na průzračnosti atmosféry a volném výhledu k obzoru.

24. 18. října: Saturn v opozici

Saturn se dostane do opozice vůči Slunci a nabídne jedny z nejlepších pozorovacích podmínek roku. Dalekohled umožní sledovat jeho charakteristické prstence a za vhodných podmínek také některé z jeho měsíců.

25. Říjen až listopad: Tauridy

Meteorický roj Tauridy je známý především výskytem pomalejších a někdy velmi jasných meteorů. Jeho aktivita je rozložena do několika týdnů, takže zajímavé úkazy se mohou objevit i mimo období maxima.

26. 17.–18. listopadu: Leonidy

Leonidy souvisejí s kometou 55P/Tempel–Tuttle a patří k nejrychlejším pravidelným meteorickým rojům. V minulosti vytvářely mimořádně silná maxima, ale v roce 2027 se meteorická bouře neočekává. Pozorování navíc zhorší měsíční svit.

27. Listopad: Orion se vrací na večerní oblohu

Na pozdně podzimní obloze se postupně vrací výrazné souhvězdí Orion. Pod jeho charakteristickým pásem se nachází Velká mlhovina v Orionu, jedno z nejznámějších míst vzniku nových hvězd. Za dobrých podmínek je patrná i pouhýma očima.

28. 30. listopadu: Uran v opozici

Uran se dostane do výhodné polohy pro pozorování a bude viditelný po většinu noci. Za mimořádně dobrých podmínek může být na hranici viditelnosti pouhým okem, pro spolehlivé vyhledání je však vhodnější triedr nebo dalekohled.

29. 13.–14. prosince: Geminidy

Prosincové Geminidy patří mezi nejaktivnější meteorické roje. V roce 2027 však jejich maximum připadne do období úplňku, který výrazně sníží počet slabších meteorů viditelných na obloze.

Přesto mohou pozorovatelé při jasném počasí spatřit jednotlivé jasné meteory.

30. 22. prosince: Zimní slunovrat

Astronomická zima začne 22. prosince. Slunce dosáhne nejnižší polední výšky nad obzorem a severní polokoule zažije nejkratší den roku.

Dlouhé prosincové noci zároveň nabídnou dostatek času pro pozorování zimních souhvězdí, hvězdokup a jasnějších mlhovin.

Z celého roku bude pro širokou veřejnost nejvýraznější částečné zatmění Slunce 2. srpna. Zajímavé podmínky nabídnou také lednové Kvadrantidy, únorové opozice Jupiteru a Marsu a srpnové Perseidy.

Pro majitele astronomických dalekohledů bude lákavá zejména opozice Saturnu v říjnu nebo možnost sledování dalších planet včetně Uranu a Neptunu.

Astronomický kalendář je přesto vhodné brát jako orientační plán. U meteorických rojů se skutečná aktivita může měnit a viditelnost některých úkazů bude záviset na místě pozorování.

Rok 2027 tak nabídne řadu příležitostí nejen zkušeným astronomům, ale i lidem, kteří se rozhodnou věnovat noční obloze svůj první pozornější pohled.