Žebříček vyvolal kritiku města u Prahy. Ve skutečnosti hodnotil mnohem větší území

Jenže nešlo jen o město, ale o široký správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP). ORP mělo celkové pořadí 102, ale v dostupnosti zdravotní a sociální péče skončilo poslední ze všech 206 hodnocených oblastí a výrazně zaostává také v možnostech trávení volného času.

Index prosperity regionů 2026, který sestavuje analytický projekt Evropa v datech, porovnává 206 českých mikroregionů na základě 49 ukazatelů rozdělených do sedmi oblastí. ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav obsadil v celkovém pořadí 102. místo.

Výsledky jsou přitom velmi rozdílné. V demografii a sociální struktuře obsadil brandýský region první místa v republice, v dostupnosti zdravotní a sociální péče naopak úplně poslední. Ve volném čase skončil na 195. příčce a v prostředí pro život na 151. místě.

Při interpretaci výsledků je zásadní rozlišovat mezi městem Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a ORP. Zatímco samotné dvojměstí mělo v srpnu 2026 20 926 obyvatel, celý správní obvod zahrnoval 126 260 lidí v 58 městech a obcích. Brandýs-Boleslav tak představuje přibližně šestinu obyvatel ORP.

Do správního obvodu patří vedle Brandýsa-Boleslavi také Čelákovice, Úvaly, Odolena Voda, Klecany, Nehvizdy, Jirny, Šestajovice, Líbeznice, Zdiby a desítky dalších obcí. Je tedy nutné zdůraznit, že není možné podle tohoto indexu hodnotit jenom město Brandýs-Boleslav, ale celé území ORP.

Právě demografický vývoj je podle analytiků jedním z charakteristických rysů Brandýska. V hodnocení věkové struktury obyvatel, migrace, porodnosti, vzdělanosti a dalších demografických ukazatelů se region umístil na prvním místě ze všech 206 hodnocených oblastí.

Podobně příznivé výsledky dosahují také některé další regiony v okolí velkých měst, například Šlapanice u Brna. Tyto oblasti přitahují mladé a ekonomicky aktivní obyvatele.

Rychlý populační růst však zároveň vytváří tlak na veřejné služby. Brandýsko skončilo poslední v souhrnném hodnocení dostupnosti zdravotní a sociální péče. Tento pilíř sleduje mimo jiné ordinace praktických lékařů, dětských lékařů a stomatologů, lékárny i kapacity sociálních služeb. Nejhůře byla v tomto pilíři kategorie počet lékáren, naopak nejlépe byla hodnocena dostupnost zubařů.

Autoři indexu upozorňují, že jde o širší problém příměstských oblastí. Nové developerské projekty a příliv obyvatel nejsou vždy doprovázeny odpovídajícím rozšiřováním zdravotnické infrastruktury.

Vedle Brandýska upozorňují také na Šlapanice u Brna nebo Nýřany u Plzně. Problematická dostupnost péče je podle nich patrná zvláště ve Středočeském kraji, kde část obyvatel spoléhá na zdravotnická zařízení v Praze.

Dostupností zdravotní péče se letos zabývala také redakce Aktuálně z Brandýska. V anketě mezi obyvateli města, které se zúčastnilo 292 lidí, získala zdravotní péče průměrnou známku 2,69 na školní stupnici od jedné do pěti. Nešlo tedy o jednoznačně negativní hodnocení.

Podrobnější odpovědi však ukázaly, že se mnoho lidí může setkat s komplikacemi při hledání lékaře. Celkem 46,2 % lidí uvedlo, že se jim to stává občas, dalších 25,3 % opakovaně. Bez problémů sehnalo lékaře 28,5 % účastníků ankety.

Nejčastěji respondentům chyběli zubaři, které uvedlo 53,4 % lidí. Nedostatek odborných lékařů zmínilo 44,9 % dotázaných. Někteří upozorňovali také na dlouhé objednací lhůty.

Umístění Brandýska vyvolalo reakce na Facebooku. Někteří obyvatelé upozorňují na pokračující bytovou výstavbu, přetížené komunikace či nedostatek kapacit škol. Jiní připomínají, že ve městě vznikají nové ordinace a funguje řada kulturních a sportovních organizací.

Diskuzi tam odstartoval příspěvek na blogovací platformě Médium.cz, který napsala místní autorka s titulkem Vítejte v Brandýse – 206. obci z 206 obcí. Tady se žije skvěle, dokud něco nepotřebujete. Ve svém komentáři o rozvoji Brandýsa upozornila na rostoucí počet obyvatel a podle svého názoru nedostatečný rozvoj infrastruktury. „Protože město není nafukovací matrace,“ napsala v souvislosti s tím, že nové obyvatele musí doprovázet také potřebné služby.

Autorka přitom sama upozorňuje, že žebříček hodnotí celé ORP, nikoli pouze Brandýs-Boleslav. Ve svém textu zároveň poukazuje na problémy uvedené v územně analytických podkladech, například dopravní zatížení, kapacity škol a nedostatečnou občanskou vybavenost nové výstavby.

Další výrazně nepříznivý výsledek zaznamenal brandýský region v oblasti volného času. Ze 206 mikroregionů obsadil 195. příčku Také toto hodnocení vyvolalo mezi obyvateli rovněž pochybnosti. Někteří poukazují na množství kulturních akcí, fungující sportovní kluby nebo organizace nabízející kroužky pro děti. Při pohledu do kalendáře akcí se v některých dnech jde jen těžko rozhodnout, na kterou akci vyrazit.

Index však nehodnotí pouze počet místních akcí nebo zájmových spolků. Zahrnuje také sportoviště, divadla, kina, knihovny, muzea, galerie, turistické cíle, ubytovací kapacity a návštěvnost celého regionu.

Výsledek proto nelze jednoduše interpretovat tak, že obyvatelé Brandýsa-Boleslavi nemají kde trávit volný čas. Ukazuje spíše, jak si celý správní obvod stojí v souboru vybraných statistických ukazatelů oproti ostatním regionům republiky.

V oblasti prostředí pro život, která zahrnuje například kriminalitu, ekologickou stabilitu krajiny či odpadové hospodářství, obsadilo Brandýsko 151. místo.

Příznivější výsledky dosáhl region v občanské vybavenosti, kde skončil na 34. místě. Tento pilíř hodnotí například dostupnost obchodů, veřejnou dopravu, silniční síť, bytovou výstavbu nebo kvalitu internetového připojení. V ekonomice obsadil region 64. příčku a ve vzdělávání 71. místo.

V celkovém hodnocení tak Brandýsko skončilo přibližně uprostřed republikového žebříčku, na 102. místě.

V diskusi zazněla také připomínka, že Brandýsko v minulosti patřilo mezi regiony s vysokou kvalitou života. Například v Indexu kvality života projektu Obce v datech obsadilo v roce 2025 šesté místo.

Nejde však o stejnou analýzu. Index kvality života a Index prosperity regionů používají odlišné soubory ukazatelů a metodiku jejich vyhodnocování. Šesté místo v jednom žebříčku a 206. místo v dostupnosti péče v druhém se proto vzájemně nevylučují.

Také samotný Index prosperity regionů se oproti předchozímu ročníku změnil. V roce 2026 pracuje se 49 indikátory namísto původních 37. Mezi nově sledované ukazatele patří například dostupnost sociálních služeb, finanční dostupnost bydlení či rychlost internetu. Změny v pořadí tak nemusí být pouze důsledkem skutečného zlepšení nebo zhoršení podmínek.